10. den v Podhradí – klášterní život

24.7.2018

Táborové dny odbíhají velmi rychle a my jsme již desátý v pořadí zahájili rozcvičkou zvanou hadí ocásky. Potom klasická snídaně a dopoledne už honem do další etapy našeho celotáborového dobrodružství. Protože jsme se na královském bále seznámili s královým Kardinálem, vydali jsme se poznat klášterní život. Cesta byla poměrně dlouhá a my jsme během ní zjišťovali, jak to chodí mezi mnichy – v klášterní knihovně jsme poznávali latinská přísloví a úsloví, v galerii jsme se zase seznamovali se svatými a jejich typickými atributy. Vyzkoušeli jsme si i hru „varhany“ a v závěru jsme ukazovali, jak jsme schopní se postarat o nemocné a raněné. Došli jsme až k Chřenovickému kostelu, u kterého jsme potřebovali pomoc. Tu nám naštěstí nabídl pan Kardinál. Povídal však něco o nějaké protislužbě, tak uvidíme… Poli a lesy jsme se opět vrátili zpět do tábora a došli jsme přímo na oběd – holandský řízek s bramborem. Odpoledne pokračovalo oddílovými hrami, nejvíce času jsme však trávili v bazénu, protože táborový teploměr ukazoval tropických 34 stupňů. Nechyběly však ani hry, třeba na mravence nebo oblíbené hutututu. Velké oddíly se také vydaly na dřevo, protože na večer byl plánovaný další společný táborák. K večeři jsme si pochutnali na zapečených těstovinách a večer po nástupu, rozdělení dalších políček v mapě a splnění vylosovaných bonusů se celý tábor sešel u ohniště. Zpívali jsme písničky, povolané osoby nám k tomu hrály na kytaru a bylo nám fajn. Jenže najednou se objevila inkivizice, v čele s inkvizitorem a katem, která vedla šest dívek odsouzených za čarodějnictví na Šibeniční vrch, kde měly být upáleny. V tu chvíli se objevil Kardinál a vyžádal si slíbenou službičku od týmů – požadoval po nich, aby se vydaly na Šibeniční vrch a rozhodly, která z odsouzených dívek je opravdovou čarodějnicí a tudíž má být upálena. Děti dostaly na cestu louče a chtě nechtě se pustily do nelehkého rozhodování. Tato etapa nebyla zaměřená na sbírání bodů, ale spíše na prožitek a zážitek, což se (snad 🙂 ) povedlo. Po návratu do tábora jsme si o hře ještě dlouho před ulehnutím do postýlek povídali u táboráku. Těšíme se, co nám přinese další den.