11. den v Podhradí – rytířské klání

25.7.2018

Protože včerejší den byl poměrně dlouhý, dovolili jsme si dnes trochu přispat a vynechat rozcvičku. Po doplnění jídelních zásob do našich bříšek se opět naplno rozběhl táborový život. Dopoledne jsme se pustili do dalšího šplhání ve společenském žebříčku a zlepšování postavení jednotlivých poddaných. Soutěžilo se například o postavení panoše, který musí umět dobře obsluhovat svého pána; také o titul vladyky, jenž musí oplývat bystrou myslí; rytíř pak musel prokázat svou obratnost v jízdě na koni; důkazem hraběte byla střelba z luku a poslední stupněm společenského žebříčku byl kníže, kterého děti získaly na základě pohovoru s králem. Některým se na tento nejvyšší stupeň podařilo vystoupat velmi rychle. K obědu jsme si smlsli na dukátových buchtičkách se šodó a potom následovalo odpočívání a doplnění sil, které ke konci celotáborové hry stále více docházejí. Avšak k jejich dočerpání stačí našim rytířům a princeznám pár chvil a zase jsou připravení na další lumpárny :-). Po poledním klidu proběhla v království krále Heřmana velká událost – všichni poddaní, kteří splnili podmínky, byli pasováni do stavu rytířského. Pak už králi nic nebránilo v tom, aby slavnostně vyhlásil další etapu celotáborové hry, tentokráte rytířský souboj. Nově pasovaní rytíři soutěžili v několika disciplínách jako třeba házení kroužků na meč, lukostřelba, střelba ze vzduchovky, souboj s dřevcem, šerm, vyšívání a královská hra Člověče, nezlob se. Každý tým si na jednotlivé stanoviště vybral jednoho až dva zástupce a ti pak svedli nelítostný souboj s ostatními protivníky. Z rytířského turnaje vzešlo několik vítězů, kterým se dostala veřejná sláva a týmy pak dle pořadí získaly další políčka v mapě. K večeři jsme si pochutnali na čevabčiči s brambory a předvečer jsme trávili hraním společenských her a sportovních klání. Královské území je už téměř celé rozebrané, přesto král o svém nástupci ještě nerozhodl. Musí vybrat toho správného člověka, který bude odvážný, statečný, spravedlivý a nebudou mu chybět žádné z rytířských ctností. Heřman proto poslal poddané na záludnou noční cestu, aby mu svou odvahu a statečnost dokázali. Sice byli trošku překvapení, ale všichni se do nočního lesa nakonec vydali a statečně se poprali s nástrahami a především vlastním strachem. Všichni se vrátili do tábora v pořádku a rychle se uložili k spánku, aby načeprali síly na zítřejší den.