Prodloužený budíček a zrušenou rozcvičku využil každý tak, jak nejlépe uměl – většina dospávala včerejší procházku lesem a dobíjela energii ztracenou na celodenním výletě. V klidu jsme si snídali, když tu loď začala zase hlásit nějaký problém – prý je přetížená a je třeba snížit naší tělesnou váhu. A tak začal poctivý výcvik posádek – nejprve se všichni rozběhali na dlouhém běhu a pak se po skupinách cvičili v jednotlivých dovednostech – sprint, hod šipkami, výdrž v bazénu, hod míčkem na terč, skok do výšky, hod polenem, poznávání dopravních značek, překlad slovenských slov, trhání papíru, střelba ze vzduchovky a hod špejlí. Některé disciplíny nám trochu znesnadňovalo pálící sluníčko, ale i tak se všichni pustili do úkolů s vervou a odhodláním. I když se snažíme snížit váhu naší lodi, tak obídek jsme si odpustit nemohli – na talířích se dnes objevil řízek jako vrata a brambory 🙂
Po odpočinku jsme si doplnili chybějící aktivity a na programu hry byla další tajemná výzva. Tentokráte s názvem nácvik orientace a vítězem se stala posádka černá. Zbytek odpoledne se celý tábor oddal vesmírnému fotbalu a byla to vskutku jedinečná podívaná. Všechny posádky nastoupily ve výcviku proti sobě a žádný z hráčů sám sebe nešetřil. Ocenění si zaslouží i neúnavné publikum, které právě hrající týmy hlasitě podporovalo a fandilo. V neposlední řadě musíme poděkovat za obětavý výkon všem vedoucím-rozhodčím, kteří byli důležitou součástí celého klání. Byl to moc příjemný, sportovní den, který navíc přinesl nejvíce bodů do hodnocení hry růžové vesmírné posádce.
K večeři jsme si podlábli na zapečených těstovinách a večer po oslavě narozenin, svátku a jedněch vedoucovských odložených narozenin nastal ještě čas slavnostního vyhlašování výsledků výcviku a předávání krásných medailí. Čas však kvapí, tábor je ve své polovině a náš osmý den dospěl až ke svému večerkovému času. Dobrou noc z Podhradí.
