Tábor už není za dveřmi, ale doslova stojí na zápraží! Pozítří totiž odjíždíme!!! (Jasně, to všichni vědí, ale opakování – matka moudrosti… – tady se asi trochu projevuje syndrom učitelky… 
) Každopádně už je to blízko, seznamy jsou mnohokrát napsané a přepsané, takže dnes nezbývá nic jiného, než vyrazit na nákupy! 🛒
Je totiž potřeba sehnat všechny věci, které zaručeně potřebujete letos na táboře mít, protože ta stará mikina, která je mnohokrát propálená od ohně už se vážně nedá vzít na sebe (kouř je v ní už zažraný tak, že ani aviváž z nejlepší reklamy jí nepomůže…). A pak kraťasy… jsou skvělé, jsou pohodlné, jsou stylově ošoupané… ale Vánoce prostě byly bohaté (a co si budeme nalhávat, hlavně dobré!) a novoroční předsevzetí „zhubni“ se zase nějak do léta nepovedlo splnit. Kromě toho je potřeba dobře se zásobit!
Ano, možná vás to překvapí, ale nejen děti vozí na tábor sušenky… ☺️ vlastně bych řekla, že vedoucí jsou kolikrát rozmlsanější než dítka! I když máme výbornou kuchyni 🍲 a porce dostáváme jak pro dřevorubce, tak půl hodinku po obědě už spousta dospěláků bloudí svými pokoji a hledají, co by si dali na zoubek 😬 A kolik čaje a kafe se za ty dva týdny vypije! ☕
Když nad tím tak přemýšlím, možná bychom si mohli dát inzerát na nějakou cateringovou obsluhu… úplně to vidím… přijdu po obědě na klubovnu, objednám si hrneček zeleného čaje a jako zákusek třeba banánek v čokoládě… nebo rakvičku… nebo zmrzlinu 🍦 (vlastně cokoliv co má cukr… to je zase trochu syndrom čokoholika ), uklidím pomůcky, které jsem používala na dopolední program, po chvilce si vyzvednu svou objednávku a v klidu si s ní sednu k azurově modrému bazénu. K tomu si otevřu dobrou knížku a celý polední klid než začne odpolední program si můžu číst a chytat bronz… aha, takhle vypadá dovolená v hotelu all inclusive… jenže my jezdíme přece NA TÁBOR! 🏕️ K tomu prostě patří to, že celých 14 dní jste v neustálém pohybu a vlastně trochu i ve střehu, stále se totiž něco děje. Kafe si většinou musíte uvařit sami (i když naše úžasná Andrea! po nás alespoň uklízí… jinak bychom totiž na klubovně už po dvou dnech asi nic nenašli… možná ani sebe navzájem )… no kafe… se vám buď povede vypít teplé až tak třetí čtvrté, které si ten den budete dělat a nebo se ho naučíte pít studené. Ráno se stává se svítáním a večer usínáme, až když září hvězdy a po celém dni jsme občas dost utahaní. A vrcholem našeho cestování a poznávání nových míst je celodenní výlet…
Ale taky k tomu všemu patří vůně lesa… zvuk kytary 🎸 neosucí se po břehu Sázavy… hry a blbnutí, které si jako dospělí už běžně nemůžeme jen tak dovolit… patří k tomu táborákový kouř zakousnutý v teplácích od příjezdu až do odjezdu a hlavně smích, radost a usměvavé tváře, ve kterých se najednou nepozná, kdo že je ten malý a kdo je velký. 👨👩👧👦
A za tyhle chvíle pár studených kafí, kruhy pod očima a nepřečtená knížka prostě stojí… Nám ano, a proto raději než na dovču do Řecka k moři jedeme do toho našeho Podhradí k Sázavě! A jak rádi! :-)))
Tábornice Té ☀️, která myšlenkama už sedí u prvního táborového ohně 🔥 (ten bude hned v sobotu!!! )) )
Mlsání pro vedoucí
