*SPOILER* …kdo dočte tento článek až do jeho konce, dozví se téma tábora pro letošní rok…
Milý deníčku,
táborové přípravy započaly a je toho tolik! Jsem úplně nadšená! Máme však spoustu práce a je před námi mnoho úkolů a velkolepých plánů, které bychom do prázdnin rádi stihli. Jsem ráda, že si s tebou zase můžu povídat, protože díky tobě na nic z toho nezapomenu :-).
Ve čtvrtek proběhla první oficiální schůzka v roce 2018 a musím přiznat, že jsem byla nervózní jak malý školáček před prvním školním dnem. I když se samozřejmě všichni známe a vídáme se po celý rok, tak stejně nikdy nevíš, jaké to „první nové setkání“ bude. Ale dopadlo to skvěle! Využili jsme doupátko táborníků Há a Má, které se pro letošní rok asi stane takovou naší základnou. Mají totiž velký stůl, ke kterému se všichni vejdeme (to bylo zpočátku, postupem večera se leželo na gauči, válelo v křesle a tak… ale pořád se diskutovalo!). Dobré zjištění také je, že mají v doupátku spoustu místa, které rozhodně využijeme při shromažďování a skladování různých věcí (pssst, to ještě nevědí 🙂 ). Sešli jsme se téměř v plném počtu, akorát LůEs se musela učit na zkoušku, ale nikdo nemusí mít strach, o naši skvělou záchránářku-zdravotnici nepřijdeme.
Prvním bodem schůze bylo… no asi tak hodinku trvalo, než jsme se všichni sešli, než jsme si udělali kávu, čaj a než jsme si povyprávěli, jak se zrovna dnes máme… 🙂 pak už to ale začalo! Asi si to neumíš představit, jaká taková první schůzka bývá… Prostě se sejdeme a máme úplně čisté papíry. Nic k novému ročníku tábora neexistuje, zároveň ale všichni chtějí všechno vyřešit hned… a tak jsme tak o všem mluvili a skákali z tématu na téma a každý měl nějaký názor nebo postřeh. Byla to hodně živá diskuze (neboj, nebude to tak celý večer… přijdou i chvilky, kdy jsme zarytě mlčeli a přemýšleli). Autoritativní hlas nás pak utišil a dal tomu řád. Bylo potřeba zjistit, kdo vlastně má dovolenou a může jet v létě na celé dva týdny na tábor. Bohužel už je to ve většině případů tak, že jako pracující dospěláci máme tábor jako svou dovolenou a ne vždy je možné si vzít volno na dva týdny po sobě. Nějaké týmové změny nás letos čekají, jaké konkrétně to budou ti ale zatím deníčku neprozradím. Tak jako v loňském roce však plánujeme představování týmu, takže všechny vedoucí v pravý čas poznáš.
Večer pokročil, ručičky na hodinách nemilosrdně obíhaly stále dokola a my otevírali další témata. Skvělou zprávou letošního ročníku je, že celý táborový areál bude po celých čtrnáct dní patřit jen TNS (rozuměj táboru Nový Svět), a proto můžeme navýšit kapacitu míst až na 70. Těší nás, že tak můžeme nabídnout naše dobrodružství o něco více dětem než v loňském roce. S tím však souvisí táborová organizace a tak jsme dlouho debatovali o oddílech a snažili se vyladit táborové uspořádání tak, aby vyhovovalo dětem, ale i všem vedoucím. Doufejme, že jsme na to kápli 🙂
A pak už přišel vrchol večera… ne vlastně ještě přijela pizza a všichni se začali hladově cpát. Byl to však dobrý tah, víš proč, deníčku? Zaprvé bylo na chvilku v celé místnosti ticho, a bylo tak možné si odpočinou od mluvení a urovnat si myšlenky, ale hlavně neexistuje nic horšího než hladoví vedoucí! Ti jsou snad horší než hladoví medvědi, a proto je lepší se takovým osobám vyhýbat, a nebo jim právě zajistit stálý přísun potravy. To se povedlo a všichni už byli zase milouncí a přítulní jako koťátka 🙂 (doufám, že to táborový tým nebude číst, ale oni jistě vědí, že píšu s láskou :-* ). Už jsme konečně u toho zlatého hřebu, nejdůležitějšího úkolu první schůzky. Vymyšlení tématu. Nebylo to snadné. Spousta článků týmu přišla se spoustou nápadů, někdo neměl jen jeden a bylo potřeba si nápady vyslechnout, popřemýšlet o nich a pak debatovat, jak uděláme hodnocení, zda by v tomto tématu šlo to a to, jak přizpůsobíme ono a navíc, jestli to bude bavit zajímat děti, ale také, jestli se to bude líbit nám všem. Protože tábor může být připravený do nejposlednějšího puntíku, úplně bez chybičky (nebojte, naše Chybička chybět nebude 🙂 ), ale pokud se vedoucí do tématu neponoří a nebudou jím doslova fascinovaní, tak se nikdy nepodaří na táboře vytvořit takovou atmosféru, která pohltí i děti. A o tom to podle nás je… že to baví nás, baví to děti a těch čtrnáct dní v létě si nehrajeme na nějaké téma, ale „prožijeme“ ten příběh. 🙂 Letos se nám povedlo shodnout se na tématu poměrně rychle a dobře… ale pak nastal těžký úkol, který se ten večer jevil jako téměř nepslnitelný. Vymyslet název! Věděli jsme, jaké chceme téma, věděli jsme (rámcově), co bude cílem a co se bude odehrávat… jak to ale nazvat… Hodiny už dávno překročily hranici večera, naše únava se stupňovala a zvyšovala se naše otupělost. Kreativita již byla zcela vyčerpána a chvíli to vypadalo vážně tragicky. Nakonec se nám však těsným hlasováním podařilo naše společné trápení ukončit… a proto prosím naši milí táborníci, račte přijmout pozvání do daleké doby středověké, najděte svou rytířskou čest a s grácií a šarmem dvorní dámy se společně s námi vydejte do království KRÁLE HEŘMANA, které je velmi bohaté a rozsáhlé a existuje tady určitá možnost, že šlechtické rody by mohly část z jeho země získat…
A já jsem z tohohle tématu nadšená, protože už vidím, jak se v Podhradí procházím v krásných středověkých šatech!!!! 🙂 Jen doufám, že král Heřman nebude žádný tyran…
Vaše hlavou ve středověku létající táborice Té
