Další týden, další vedoucí… a tentorkáte naše mrňavá Terezka K., jejímž mottem je „Ať je radost, ať je smutek… úsměv z tváře mi neutek…“ a rozhodně se podle toho řídí. S dětmi má mnoho zkušeností nejen z tábora, ale i přes rok, protože se mezi nimi pohybuje vlastně neustále. A jaká jsou její „nej“?
1) Nejkrásnější pohádka všech dob?
No přece ta moje, kterou právě teď prožívám 
🙂 . Ale to je taková soukromá pohádka, ve které vítězím nad všemi draky a zlými čarodějnicemi. Samozřejmě s princem 🙂 Z těch veřejných asi neumím vybrat jednu jedinou. V každé pohádce si najdu to své, hlavně mám ráda kouzla, zázraky, splněná přání a šťastné konce. A to vše pohádky mají.
2) Největší cíl, který si dáváš letos na tábor?
Určitě je dobré, mít nějaké cíle, ale pro mě to je hodně zavazující (a tím pádem stresující 🙂 ) a tak mám spíš různá přání. A to největší pro mě asi je, aby si děti i v dnešní moderní době našly cestu k přírodě, aby viděly, že to jde dva týdny bez počítače a telefonní mánie, aby si místo sluchátek v uších a písniček na youtube poslechly zvuk kytary a zazpívaly si s námi u ohně, aby místo posílání žádostí o přátelství navazovaly opravdová přátelství a aby poznaly jejich hodnotu a význam. Doufám, že s námi děti uvidí takový tábor, jak ho vidíme, vnímáme a nosíme v srdci my.
3) Nejoblíbenější táboráková písnička?
Ono je to těžké, vybrat jednu písničku. Znám texty velkého množství písniček a téměř každá je pro mě spojená s nějakým zážitkem, vzpomínkou nebo člověkem. Asi nenajdu jednu jedinou, kterou bych dokázala označit jako nejlepší.
4) Nejlepší knížka, co jsi kdy četla?
Tak tady konečně vím, co mám odpověď. I když každá knížka je něčím skvělá, tak nejlepší pro mě vždycky bude Malý princ Antoine de Saint-Exupéryho. To je moje velká srdeční záležitost a je to příběh, který mě mnoho naučil a při každém dalším čtení mi opět dává šanci objevit něco nového, i když už celou knížku znám nazpaměť.
Fotogalerie
