Táborová schůzka No. 3

Milý deníčku,
už zase se nacházíme v Doupátku u Há a Em Lá a jsme připravení schůzovat. Máme tu však nějaké novinky. Ptáš se, proč máme schůzku v pátek a ne ve čtvrtek, jak bývá zvykem? Důvod je zcela jasný – povolali jsme posily.Navýšením kapacity tábora nám totiž došly dvě věci – jednak to, že nám letos do Podhradí přijede více dětí a druhak to, že počet dospěláků zůstává stále stejný. A tak zase nastalo dlouhé vymýšlení a debatování, až jsme došli k téměř Nerudovské otázce: „Co s tím?“ 😀 Odpověď byla nasnadě – musíme to nějak vyřešit. …a pak že je plánování a příprava nějak obtížné, tady vidíte, jak je to všechno snadné a logické 😀… řešení se objevilo poměrně záhy – rozšíříme náš táborový tým o novou krev, a proto jsme oslovili několik mladých, krásných, perspektivních… a především známých a šikovných skoro dětí – skoro dospělých s nabídkou, zda nám nechtějí dělat na táboře praktikanty, zažít tábor z jiného pohledu a třeba se i něco přiučit. Co ti budu povídat deníčku, k oslovení nových prágošů nás vedlo hned několik věcí. Nechceme opakovat stále stejné hry v programu a nechceme ani opakovat stejné chyby, a proto se chceme nechat obohatit zase novými a mladými pohledy. A to je ta druhá důležitá věc. Představ si, deníčku, že se v našem týmu začal šířit takový…nešvar… spousta z nás si normálně myslí, že už je starých!!! (no chápeš to?!?) a že bychom měli pomalu začít naše myšlenky a zkušenosti předávat dalším generacím. No jako vážně! Já teda osobně doufám, že do starého železa ještě nepadneme :D, ale myšlenka obohacení je určitě dobrá a správná. No a tak se vlastně stalo, že máme schůzku v pátek, PROTOŽE ne všichni potencionální praktikanti jsou z Prahy, ale bydlí až na dalekém severu země, a tak jsme termín schůzky přizpůsobili tak, aby se za námi mohli přijet alesoň na chvilku podívat. Uff, tak, a je to!

Schůzka byla skvělá, pokračovali jsme v naplánovaných úkolech a postupně jsme si odškrtávali jeden splněný bod za druhým. Je to paráda, když vše klape tak, jak má 🙂 co se nám povedlo? Máme třeba vybrané vedoucí smíšených oddílů (promiň, přísahala jsem králi absolutní mlčenlivost, a tak nemůžu nic prozradit), víme jaká bude jejich role a také jaké věci nezbytně potřebujeme, abychom všechny své šílené (ehm šíleně skvělé) nápady dovedli k dokonalosti! Už se nemůžeme dočkat táborového víkendu, kde budeme všechny nové hry a aktivity zkoušet, abychom si byli jistí, že budou fungovat tak, jak si přejeme. Možná se někomu zdá, že kolem přípravy tábora je spousta práce… no vlastně ano, ale nás to prostě baví. Už vidím, jak se naše představy a plány konají v Podhradí. A vidím to v živých barvách… deníčku, já se tak těším na tábor! :-)))

Tolik těšící se tábornice Té