Den čtvrtý – setkání s indiány

Zdravíme z Podhradí!
Vedoucí Míša nás dnes důkladně rozcvičil hrou Hlava, kolena, palce, kterou jsme zahájili další perný den. Po snídani zaplavili naši louku Ocáskoví lidé, Střihorucí Edwardi a Barevná monstra (tj. hráli jsme spoustu her a bezvadně se bavili). 
Po švestkových knedlících teprve začalo to pravé dobrodružství. Jak bych vám to popsala? Stalo se toho najednou tolik… Do tábora vnikli dva indiáni, kteří nám tu zanechali vzkaz pod sekyrou. Z každé čety ukradli kapitána. A proč vlastně? Protože železnici vedeme po jejich území. 😱Čety se je tedy vydaly hledat. Cestou potkávaly indiánské válečníky, kteří naše kovboje obírali o síly.
Zatímco ostatní putovali do indiánského doupěte, kapitáni získávali body hraním staré indiánské hry zvané Letící kolík. Značně „zmrzačení“ kovbojové dorazili k indiánům, kteří na ně již čekali a nechtěli se vzdát bez boje. Tři největší indiánští bojovníci se utkali z každým z týmů, avšak všechny týmy prohrály. Proto se zajatí kapitáni domluvili s indiány, že uzavřou mír, avšak pod podmínkou, že kovbojové budou ohleduplní k přírodě, což prokážou zítra. Indiáni ještě jako projev dobré vůle zatančili speciální indiánský ozdravný tanec a všechny naše kovboje uzdravili.
Zaslouženou odměnou v podobě večeře nám bylo vepřové na kmíně s rýží.
Před západem slunce jsme se vydali do místního biografu, kde se jsme sledovali ‚Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti‘.
Nyní jdeme nabírat síly na další den. 🙂 Unavená avšak plná dojmů tábornice Ká