Nejstarší oddíly se dnes probudily opět přímo pod probouzejícím se sluncem. Vynechali jsme rozcvičku a celý tábor se rovnou přesunul na snídani. Poté začal důležitý program – focení! Je potřeba, aby vše bylo důkladně zdokumentováno a aby nám ke vzpomínkám přibyly také fotky, které sice můžou vyblednout, ale nikdy nezmizí :-). Na různé skupinky, fotkové kreace a úsměvy a úšklebky se můžete brzy těšit v naší fotogalerii. Proběhlo také tvoření krásného dárku pro krále (a celý vedoucovský tým) – strom s otisky prstů všech účastníků letošního tábora. Výsledek je krásný (i o ten se s vámi podělíme). Mezitím, co děti tvořily stotisícouprvní fotku, vedoucí se pomalu pustili do balení klubovny a to byl panečku boj. (Můj subjektivní názor: předtím tu byl chaos, ale perfektně organizovaný… v současné chváli tu vládne totální nepořádek!) K obědu nám kuchyně nandala bramborové knedlíky, maso a špenát a to se dlabalo! Odpolední klid jsme tentokráte nevyužívali k odpočinku, ale pokračovala debordelizace našich prostor. Avšak děti byly úplně zticha… pevně věříme, že také balily… 😀 Odpoledne se neslo ve znamení předposledné etapy celotáborové hry. Tentokráte jsme plnili (často bizardní) přání krále Heřmana a nosili jsme mu různé dary z blízkého okolí tábora. Vydali jsme se například k rybníku, kde jsme lovili zlatou rybičku, vyskákali jsme si sedmimílové boty, u studánky jsme se propili až k živé a mrtvé vodě, ukradli jsme Rumburakovi jeho kouzelný prsten, vyslechli si vyprávění kupce z trhu a také jsme hledali, kde má jaká barva své místo. Král byl za všechny dary velmi rád, líbily se mu. Rozhodl se nás odměnit dalším územím ve svém království. Zbytek odpoledne, který jsme díky naší rychlosti a dovednostem vyšetřili, jsme strávili v bazénu. Některé týmy se před večeří ještě pustily do psaní táborové kroniky, aby po sobě také zanechaly nějakou památku pro další generace :-). K večeři byly špagety s neapolskou omáčkou a potom přišel na řadu velmi důležitý nástup – vyhlášení výsledků před poslední finálovou bitvou… žádný z týmů nemá ještě své místo jisté, a proto je stále o co bojovat – až do posledních chvil (a sil a dechu). Zítra se o všem rozhodne! A teď už honem do postýlek a načerpat síly…
Jenže co se nestalo, král Heřman se rozhodl, že ještě nemá dostatek svých darů, a proto poslal nejstarší děti pro speciální poklad, který je však možné získat jen přesně v půlnoci. Holky i kluci se tedy vydali do nočního lesa a (za doprovodu svých vedoucích) právě teď hledají cestají zpátky do tábora. Ale nikdo se nemusí bát, právě otevírají dveře! Všichni se vrátili v pořádku a chystají se zhltnou svou odměnu – velký polárkový dort. A pak zase na kutě, ať zítřejší závěrečná bitva dopadne doře a vyhraje ji ten nejlepší!
