Vypadá to, jako by se snad tábor blížil ke svému konci… jak to poznáme? Dětem (i vedoucím) se chce stále méně a méně vstávat a chodit na rozcvičky Dnes to však bylo trochu jiné, protože barevné posádky se dozvěděly, že jim včerejší návštěvníci nechali v táboře nějaký důležitý dárek na rozloučenou, a tak ho hned po ránu hledaly. Potom snídaně a dopolední program opět v oddílech. Velcí se hrdinně pustily do přípravy dřeva na poslední táboráček, ke kterému máme slíbené i buřtíky. Kluci se středního a malého oddílu pak přijali vzájemnou výzvu na přehazovanou a odehráli tři sety. Byl to hodně napínavý souboj a vedoucí svým týmům mohutně fandili. Vítězství a slávu si nakonec odnesli starší chlapci, ale ti mladší rozhodně odcházeli ze souboje se ctí. Holky se pak cachtaly v bazénu a hrály různé hry, které si vyzkoušely během tábora a moc je bavily a chtěly si je zkusit znovu. Pomalu už také nastal čas balení a hodnocení tábora. K obědu byla výborná polévka s nudličkama a poté svíčková s knedlíky.
Odpoledne jsme si tak letěli vesmírem a najednou robůtci uslyšeli poplašnou zprávu v našem ovládacím pultu lodi! Přiblížila se k nám loď s neznámou bojovou rasou mimozemšťanů a prý nás chce zničit a zabrat naši loď. S tím tedy zásadně nesouhlasíme. Hra nám poradila, aby se hráči vydali do mlhoviny nad táborem a vyzbrojili se. Každý tedy navštěvoval různá vesmírná města, kde plnil úkoly a získával zbraně, životy nebo ochranné vesty, únikové moduly a podobně. Když se posádky vrátily do tábora, zjistily, že jejich loď už opravdu obsadili zlý mimozemšťané, ale jsou ochotní s nimi bojovat. Hráči se tedy se svým vybavením a trochou štěstí pustili do boje. Nejúspěšnější byli v boji růžoví. Emzáci nakonec díky bohu naši loď opustili. Ufff… zvládli jsme další level. Asi za to nám hra nabídla další bonusové kolo a ve výzvě „stav bez tíže“ zvítězila modrá posádka. K večeři bylo kroupové rizoto. Po nástupu ještě vedoucí zkoušeli zábavu pro pobavení tábora a snažili se zopakovat výzvu, kterou měli nejstarší holky – držet kbelík s vodou nohama a sundávat si ponožky. No, jak to asi mohlo dopadnout…
Večer pak byl na programu poslední letošní táborový oheň, který jsme si všichni moc užili, dali jsme si buřtíka a zpívali jsme. Bylo nám spolu tak hezky, že jsme si protáhli večerku skoro až do jedenácti. Malé holčičky sebraly všechnu svou velkou odvahu a předposlední táborovou noc si užily v táboře pod širákem – velký zážitek!
