Přišel poslední táborový den. Tedy alespoň podle kalendáře, avšak stále jsme všichni uvěznění v proradné hře Galakticus 42. Ta nám navíc připravila další bonusové kolo a ve výdrži na jedné noze vyhrála růžová posádka. Mysleli jsme si, že už bude všeho konec, ale po snídani zazněl táborem varovný signál, že prolétáme nebezpečnou meteoritovou bouří a všichni jsme se museli schovat do kajut. Když bouře ustala a my mohli opět ven, zjistili jsme, že ovládací pult lodi je rozbitý, a proto se nám po celou dobu nedařilo nastavit správný kurz na planetu Zemi. Po dlouhé poradě jsme si vzpomněli, že v archivu lodi jsme našli plánek ovládacího pultu, a proto se posádky rozhodly, že se pokusí pult opravit. Tentokrát už ovšem nešlo o soutěž, neboť pryč z té šílené hry jsme chtěli všichni, a tak všechny posádky krásně spolupracovaly a pomáhaly si. Zjistili jsme, že bez toho to prostě nepůjde. Našim hráčům to ale šlo perfektně a nějaké rozdělení do barevných posádek najednou nebylo vůbec znát. Práce se povedla a během dopoledne bylo řízení lodi opraveno. Hra však stále ještě neskončila, všechny palubní počítače se teprve zahřívaly. Šli jsme proto na oběd a pochutnali jsme si na těstovinách s tvarohem.
Poslední polední klid se v našem táboře strhla velká vodní bitva, kterou si všichni, včetně vedoucích, užili plnými doušky. Den však pokročil a odpoledne jsme měli vyhrazené na balení a postupný úklid pokojů a tábora. A pak přišel ten velký moment! Robůtci v naší lodi konečně nastavili vše správně a začal odpočet startovací sekvence. Všichni hráči se nalodili do nákladového prostoru a po deseti sekundách naše raketa opravdu vzletěla – bílý a červený dým toho byl důkazem a Galakticus nám slavnostně oznámil, že jsme se úspěšně dostali do cíle hry a můžeme ji opustit. Juchů, jsme svobodní! Ale také to znamená, že nám jedno velké dobrodružství pomalu končí… K večeři byl plátek se sýrem a brambory.
Náš čtrnáctý táborový den se nese ve znamení posledních věcí, a tak poslední táborový nástup, kde došlo k hodnocení, děkování i předání diplomů. Pak už se otevřelo naše táborové letní kino, kde se promítala videa natočená během našeho letního dobrodružství. Nahlas se smálo celé kino. Promítací sál se pak proměnil na taneční sál a začala naše velká rozlučková party, která byla také plná smíchu a legrace. Všichni táborníci, malí i velcí, si to užívali. Na závěr jsme se všichni společně chytli za ruce a sledovali jsme barevný ohňostroj na obloze nad našimi hlavami. Díky za všechny krásné vzpomínky z Podhradí.
