Tábor se přesunul ke své polovině, a tak vedoucí usoudili, že pátek je nejlepší den na celodenní výlet. Kvůli zvláštní době, která panuje všude ve světě, jsme své putovní cíle upravili tak, abychom potkali co nejméně lidí (nejlépe jen veverky a srnky). Jako první vyrazili po snídani velcí, kteří se vydali pokochat jedním z nejkrásnějších vodáckých úseků Sázavy – totiž na Stvořidla. Střední oddíly holek a kluků vyrazily jako poslední a v jejich plánu bylo prozkoumat neznámé cestičky v okolí tábora a dorazit pomocí nich až ke Chřenovickému jezu a pak opět jinou cestou zpět do tábora. Nejmladší kluci a holky šli taky po proudu řeky a dorazili až do kempu, kde se dalo vykoupat v řece, a tak toho všichni v krásném včerejším počasí využili. Součástí celodenního putování byl také společný piknik v každé skupině z balíčků, které nám připravili paní kuchařky. Kromě toho jsme si cestou zahráli spoustu her a taky jsme trochu odpočívali a opalovali se. Nepoužívali jsme žádné přibližovací prostředky, a tak se malí mohou pochlubit 13 km v nohách, střední 14,5 kilometry a velcí dokonce 24 km. Obdivuhodné výkony. Když se celý tábor opět sešel zpátky, tak se zase ozvala hra s bonusovým kolem a tentokráte výzvu s názvem „mimozemské signály“ vyhrála červená posádka.
Naše celodenní snažení bylo odměněno bramborami a čevabčiči. Zaslouženou odměnou pak pro táborníky byl večerní film, jehož promítání bylo v jídelně, a které si všichni moc užili. Tím náš nabytý den však nekončil a pro děti byla ještě připravená noční stezka odvahy, kterou všichni s menšími či většími obavami zvládli a do postelí ulehali s velkými zážitky z celého dne.
